
Za pomyslnou branou je cesta pro naše akademiky. Čeká je sedmiměsíční, dosud neznámá pouť – plná objevů, vhledů a nových pohledů.
Pamatuji si podzim 2021. Věděla jsem, že začíná „nějaká“ Akademie (tehdy ještě pro profesionály a lídry) od Porozumění mysli, ale šlo to tak trochu mimo mě. Nedotklo se mě to natolik, abych si řekla: Já, já, ještě já… To přišlo až o pár týdnů později.
Chodila jsem na vysílání zdarma a každý týden jsem pozorovala studenty běžící Akademie, kteří tam chodili s námi. Bylo to neuvěřitelné. Kdyby se mě někdo zeptal, nedokázala bych vysvětlit proč, ale něco uvnitř mě vědělo – a já byla najednou pevně rozhodnutá. Když jsem zahlédla ty jiskry v očích, věděla jsem, že jedno místo musí být další rok moje. Byl to dlouhý rok čekání, ale pamatuji si, že jsem naskočila přesně ve chvíli, kdy se brána nového ročníku otevřela. A od té doby jsem součástí každý rok. Protože už vím, co je v nabídce…
Když tuto středu na vysílání zněla slova studentů – mých spolužáků z předchozího ročníku – s hřejivým úsměvem jsem poslouchala jejich příběhy. Občas hledali správná slova a dokonce sdíleli, že původně mysleli, že budou mluvit o něčem jiném. Ale zaznělo přesně to, co zaznít mělo. To, co měla slyšet ostatní otevřená srdce.
👉 „O hodně jsem toho přišla a nebylo to pro mě vůbec jednoduché odkládat to, co pro mě byla pravda. A dnes, když se na to dívám, je to opravdové požehnání – dostat laskavé impulsy k tomu, abychom se začali ptát uvnitř sebe: Co když je to jinak? I když se to předtím zdálo jasné.“
👉 „Tolik si ty situace neberu osobně, cítím hluboký klid.“
👉 „Nedokázala jsem se na něj podívat nově. Proto mi všechno okolo fungovalo, jen ne můj vztah s mužem.“
👉 „Dva roky zpátky – být v situacích, které se mi dnes dějí – upřímně nevím, bylo by to náročnější.“
👉 „Pro mě byla Akademie místem, kde jsem se setkala se svým kmenem. Hezky jsem se mezi vámi našla. Nevím, jak těch sedm měsíců popsat – bylo to jako jízda na horské dráze. Chvíli euforie, chvíli propady. Ale bylo zajímavé, jak jsem se dostala k sobě a začala zjišťovat, jak to vlastně funguje.“
Každé sdílení bylo jiné, a přesto všechna přicházela ze stejného místa – z klidu, lásky, porozumění a jasna. Posuďte sami:
Celou nahrávku najdete na našem YouTube kanále ZDE.
A možná, až si budete za pochmurného počasí dopřávat šálek čaje nebo kávy, můžete si pustit i sdílení studentů z minulého týdne – ZDE.
Brána Akademie se sice vždy na podzim zavírá, ale tím se zároveň otevírá prostor pro účastníky. S těmi, kteří se rozhodnou stát se součástí, nás čeká společná sedmiměsíční cesta – odhalování, neznámo, pravdy, lži, příběhy a nádherná sdílení.
Co nás ale čeká všechny, je jasnost v tom, kdo opravdu jsme. A také se naučíme, jak nám připomněla Kat větu z obalu knihy Mavis Karn Je to tak jednoduché:
Kdy jste se naposledy cítili tak, že byste se tak chtěli cítit po zbytek života?
Jako každý rok, i letos se otevírá Akademie Umění Žít – pro ty, kdo chtějí během sedmi měsíců do hloubky poznávat své opravdové já a ukotvit se tak ve svém životě.
A také Akademie Transformativního Koučinku – pro ty, kdo pracují s lidmi a chtějí prohloubit svou praxi jinak než jen dalším množstvím informací.
Pokud váháte, rezervujte si rozhovor u Kat. Budete mít jasno. Ať už naskočíte na tuto sedmiměsíční cestu, nebo s námi budete na pravidelných bezplatných vysíláních, budete vědět, zda je právě tento ročník součástí i vašeho příběhu. V případě, že ano, třeba to příští rok budete právě vy, kdo inspiruje někoho dalšího – někoho, kdo potřeboval slyšet právě váš příběh.