CO JE PRO VÁS OPRAVDOVÉ?
Vidíme svět jinak, když máme – oproti tomu, když nemáme – povědomí o Třech principech? Za mě jednoznačně ano.
Když se díváme ven, věříme, že to, co vidíme, je realita. Řídíme se pocity a podle nich řešíme situace. Když se ale díváme dovnitř – opačným směrem – naše smysly už nehrají roli. Tam vidíme pravdu. Pocity nám ukazují na naše myšlení.
V přítomnosti, při naslouchání bez hodnocení a souzení, se ocitáme v novém, klidném prostoru. Odtud přicházejí jiné odpovědi než ty, které už známe. A také jiné otázky – jak tento týden řekla Kat Černá během vysílání Klubu transformativních koučů.
Pokud se chcete vydat touto cestou a bádat dál, brány Akademie Umění Žít jsou otevřené pro každého, kdo chce prohlubovat svou transformativní cestu.
A pokud je vaše profese pomáhací – ať už pracujete s tělem, duší či myslí – je tu pro vás Akademie transformativního koučinku.
Pravé propojení je přesně to, na co klienti čekají. Nedá se „udělat“. Prostě přijde – a najednou propojeni jste.
Na Akademii se toho dotýkáme 7 měsíců.
Roste porozumění Třem principům a tím roste schopnost naslouchat klientovi, vést transformativní rozhovor, používat intuici při koučování, mít sebedůvěru v roli kouče a umění si rozjet koučovací či jiný byznys.
Zajímá vás více informací? Domluvte si rozhovor ZDE. Přidejte se k nám do dalšího ročníku.
Zpět ke své myšlence: Vidíme svět jinak, když máme – oproti tomu, když nemáme – povědomí o Třech principech?
Tuhle otázku jsem si položila během středečního vysílání programu Moudrost v sobě – po stopách Syda Bankse, které tentokrát vedla Káťa Brázová.
Jedna z účastnic se zeptala: „Co je pro vás opravdové?“
A Káťa jen zopakovala: „Jen se tím směrem podívejte a nechte se překvapit, co uvidíte.“
Během vysílání zazněla i věta, která se mě hluboce dotkla:
„Pojďme si dovolit snít a plánovat, ale s vědomím toho, že se může stát absolutně cokoliv – sněme a plánujme, jen buďme ochotni ty plány změnit v každém teď, které může přijít.“ – Káťa Brázová
Právě to „v každém teď“ ve mně silně zarezonovalo. Vybavila jsem si, jak jsem během cvičení něco sdílela a vzápětí se mi to začalo měnit, když jsem naslouchala ostatním. V naslouchání se může objevit něco nového – ne na úrovni informací, ale na té hlubší, ve formě vhledu.
A tím se může proměnit i samotný pojem toho, co pro mě „opravdové“ znamená.
Kdybych Tři principy neznala, řekla bych, že opravdové je to, co vidím, slyším a čeho se mohu dotknout – tedy to, kde mohu uplatnit své smysly. Když ale vím o Třech principech, všechno tohle „opravdové“ vlastně opravdové není – je to jen iluze. To skutečné se skrývá za tím vším, ještě než to dostane formu.
Takže zůstávám u toho: opravdové je pro mě to, co vnímám právě teď.
Během cvičení jsem své „opravdové“ popsala tak, že jsem se přiklonila k Sydovi, ale zároveň pominula tu formu, ve které žijeme. Jak se začalo sdílet a já naslouchala, začala jsem vidět nově – a když se dívám směrem, co vidí ostatní, zahlédnu přitom něco vlastního, uvnitř sebe.
V tom, co ostatní říkali, se objevily nové střípky a s každým vhledem se jako by rozšířila kapacita mého vědomí. Najednou moje vědomí pojalo víc – a já viděla víc.
Je krásné dívat se očima ostatních. Jak říká náš kolega, zahraniční kouč a mentor Stef Cybichowski – jen tak s někým sedět na břehu, pozorovat život jako řeku a porovnávat, jak ji vidí ten druhý. Bez hodnocení, bez myšlenky, že by to měl vidět jinak.
Během vysílání jsem zahlédla něco nového a vzápětí jiná účastnice zvedla ruku – a jako bych skrze ni mluvila já. Bylo to zvláštní a krásné.
Jak řekla krásně Markét: „Řídit se pocity a vědět, že se máme řídit tím, co doprovází klid.“
Nebo jak zmínila Katka: „Znát pravidla téhle hry.“
(Celé sdílení si můžete poslechnout v členské sekci po registraci do kurzu.)
Jedno i druhé sdílení ( a v podstatě i všechna další) ukazují stejným směrem, o kterém mluví Syd. Jen jinými slovy.
Uvědomila jsem si, že opravdové pro mě je v danou chvíli to, co prožívám – i když to může být iluze. Pro malou Míšu je to v tu chvíli pravda – ta největší, jaká jen může být.
Ukázka z vysílání:
