🗓️ AKTUÁLNĚ: Mezinárodní summit NASLOUCHÁME SRDCEM v květnu v Praze. Více informací ZDE.

KDYŽ SCHÁZÍ KOUSEK LÁSKY

Velice jsem si zamilovala naši Letní akademii porozumění, kdy celé letošní prázdniny, každý večer transformativní koučové z Porozumění mysli sdíleli svá vnímání světa, ptali se lidí na ta jejich, naslouchali, odpovídali, bádali a objevovali nové věci. Tenhle nápad se zrodil v laskavém srdci a oslovil mnoho dalších srdcí i myslí.

Nepodařilo se mi být tam každý večer, ale pokaždé, když jsem si to dopřála, uviděla jsem něco nového, a můj osobní vesmír se o kousek zvětšil. Moc mě baví objevovat, jak někdo vidí svět jinak než já a co všechno je ještě možné vidět. Těší mne být v přítomnosti lidí, kteří se dívají, aby viděli. Je to dobrý způsob, jak i pro sebe mohu vidět víc. 

Pokud otevřeme svá srdce, uslyšíme jinou odpověď, než je schopna zachytit hlava.

Někdy stačí jen pojmenovat věci trochu jinak, rozbít bez násilí ustálenou frázi, narušit zvyk, a rozestoupí se mlha, přes kterou jsme neviděli. Někdy se stane, že jedno slovo nebo čin způsobí třesk o síle atomového výbuchu a převrátí náš život na líc. 

Když se však podíváme blíž, zjistíme, že tomu předcházela celá série malinkatých věcí, které se jedinečným způsobem poskládaly a nakonec dospěly do bodu TEĎ.

Jednoho dne jsem slyšela Janu, jak říká: “Oni vůbec nevidí, že to, o co doopravdy jde, nejsou jejich příběhy.” Tenkrát jsem netušila, že se schyluje k “výbuchu”, ale cítila jsem, jak to ve mně pracuje. Něco se začalo skládat jinak.

Moje myšlenky se stále stáčely k otázce: Proč tady ty příběhy tedy jsou? Proč si je vyprávíme tak, že si dokážeme způsobit peklo (nebo ráj) na zemi?

Nepochybovala jsem, že přijde odpověď – žádná otázka nezůstane bez odpovědi. A pak jednoho dne konečně přišla: “Příběhy jsou “jen” metafory. Ukazují nám, co ještě nevidíme.”

A zrovna volá Jana. Úplně náhodou chce řešit nějaký bezvýznamný technický problém.

“Počkej, musím ti něco říct,” a sdílím s ní svůj objev. Zajímá mě, co ona na to. 

Co mi tenkrát řekla, si už nepamatuji, ale pro změnu zase tohle začalo pracovat v ní. A nejen uvnitř – začala to schytávat i zvenku. Dostávala se do emočně náročných situací a samozřejmě je nějak prožívala. Ale také je vždycky stáčela k těm metaforám. Tušila za tím něco většího a dobře věděla, že to ještě “nepobrala” celé. Vyprávěla mi o tom a já jsem s napětím a zvědavostí čekala, co z toho vzejde. 

Stalo se a je to nádherné:

Znovu se zopakoval známý pohádkový příběh, kdy hrdinové poslechli neodbytné volání a vydali se do světa, aniž by věděli proč. Ale neúnavně za tím šli a nepodlehli překážkám a všemožným lákadlům a pokušením, které jim křížily cestu. Protože tušili, že to, za čím jdou, je mnohem větší – až nakonec svůj poklad našli… a rozdali ho všem. 

A tady je poklad, který vykoupený potem a slzami přináší Jana až k vám:

“Nepříjemné, bolestné, frustrující a zlé situace, které prožíváme, nám “jen” ukazují, že někde k někomu nebo k něčemu JEŠTĚ NECÍTÍME DOST LÁSKY.”

Cokoli tedy prožíváme, se neděje jen tak. Příběhy, které zažíváme venku, se tvoří podle toho, kolik lásky právě dokážeme vnímat. Jak moc či málo v lásce dokážeme být.

Tam, kde schází kousek lásky, zůstává prostor pro zlé a ošklivé věci.

Kolik lásky máš ve svých příbězích ty?

Petra Mašková
Jsem máma dvou dětí, chovatelka italských chrtíků a spolumajitelka pohřebního ústavu. Mám ráda humor, příběhy a dlouhé procházky v přírodě. Cca. 20 let jsem se věnovala různým terapeutickým, seberozvojovým a sebepoznávacím technikám a na vlastní oči i kůži zažila několik zázraků. V roce 2017 mi jedna koučka řekla, že ty zázraky nebyly způsobeny těmi technikami... byl to šok a velikánský zlom v mém životě. Od té doby hledám TO, co způsobuje zázraky... a ONO se to objevuje samo ve chvílích, kdy si dovolím nehledat. Což mě nejdřív zlobilo a teď mě to baví. Více o mně na webu, facebooku nebo instagramu... ...nejraději někde nějak NAŽIVO <3
Komentáře
  1. 54rhtdhjgjtyfjhkjfthte4rsg43erhr5dthjtgfdjt www.tinyurl.com/222uehn2a login532 en napsal:

    Steven Adler

  2. Jiri napsal:

    Čím více je rozkvetlé ego tím méně lásky vyroste. všichni jsme na jedné lodí zvané Země, jsme k té Zemi jedno lidstvo.

    • Petra Mašková napsal:

      Myslím, že nic nemůže zabránit lásce, aby rostla. Jen přes různé programy, hodnocení a nálepky nevidíme, co všechno je láska. Protože láska je prostě všechno.

  3. Jiri napsal:

    Čím vice

  4. Jana napsal:

    Zaujímavý článok, ja mám čo sa týka lásky a porozumenia druhých ľudí, veľké resty. Niečo sa dá vykomunikovať, ale skôr sa treba modliť za veci, lebo nie všetko dá sa vykomunikovať. S niektorými ľuďmi si rozumiem lepšie, s niektorými horšie a s inými vôbec sa neviem zladiť. Ja, keďže sama rada pomáham ľuďom, si najlepšie rozumiem s ľuďmi, ktorí mi pomáhajú nie nasilu, ale na základe našej vzájomnej dohody a našich vzájomných rozhovorov, lebo keď nič iné, tak aj to pomôže. Len nie každý, kto tvrdí, že mi chce pomáhať, sa o mňa aj skutočne zaujíma. Čiže asi takto.

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů