NEJVĚTŠÍ ŽIVOTNÍ PARADOX

Dnes pro tebe mám úryvek z knihy Přestaňte se opravovat (já si to překládám jako: Přestaň se dávat dokupy). Trochu se mnou hýbe, jakoby něco ve mně souhlasilo a něco zase ne. A to je ten paradox, na který autor Anthony DeMello poukazuje. Alespoň podle mého skromného názoru.

Naše kreativní mysl se s námi neustále hádá. Věří všemu, co si interpretuje, co vidí a slyší. Ale ten, kdo se dívá skrz naše oči není naše mysl. Schválně: udělej si se mnou po ránu takový test – přece jenom je pondělí a bude se ti hodit mít trochu odlehčenou chvilku – speciálně, pokud tě nějak ovlivňuje začátek školního roku 🙂.

1. podívej se na něco před tebou
2. poslouchej, co se děje uvnitř jakoby se to dělo zpomaleně
3. rozeznej hlas svůj a hlas vlastní kreativní mysli
4. zkus to znovu na jiném objektu 🙂

Když něco vidím, těsně předtím, než mi můj vnitřní hlas řekne, co přesně vidím, já už jakoby vím, co vidím. Ten moment před zhodnocením jsi ty. Ten moment, který ví před tím věčným vnitřním bla bla, to jsi ty. A v tomto bodě víš mnohem víc, než když to bla bla zazní v hlavě. 

Naše schopnost tvořit NĚCO z tohoto prvotního pocitu uvnitř  je neuvěřitelná a nezastavitelná síla. Nikdy nás neopouští. Popisujeme tak princip myšlenky. Z ničeho vytvořit NĚCO. Je to božství v nás. Je to důkaz toho, že i ty jsi naprosto dokonalý/á.

Přečti si úryvek nazvaný JEDINÁ VĚC, KTEROU MUSÍTE UDĚLAT a dej mi vědět, jestli jsi také uvnitř v rozporu nebo ne.

“Málokdo se se setkal s následující pravdou: Abyste byli skutečně šťastní, musíte udělat jednu jedinou věc – nechat se odprogramovat a zbavit se pout.

Když lidé narazí na tuto samozřejmou pravdu, vyděsí je pomyšlení na bolest spojenou se zbavením se jejich pout. Tento proces však vůbec není bolestivý. Naopak, zbavit se připoutání se k něčemu je naprosto rozkošný úkol. Tedy pokud nástrojem, kterým se pout zbavujete, není síla vůle nebo odříkání, ale vidění.

Stačí, když otevřete oči a uvidíte, že objekt své náklonnosti ve skutečnosti vůbec nepotřebujete – že jste byli naprogramováni, vymyli vám mozek, abyste si mysleli, že nemůžete být šťastní nebo že nemůžete žít bez této konkrétní osoby nebo věci.

Vzpomínáte si, jak jste kdysi měli zlomené srdce – jak jste si byli jisti, že už nikdy nebudete šťastní – protože jste ztratili někoho nebo něco, co vám bylo drahé? Ale co se pak stalo? Čas plynul a vy jste se s tím naučili docela dobře žít, že? To vás mělo upozornit na falešnost vašeho přesvědčení, na trik, který s vámi vaše naprogramovaná mysl hrála.

Pouto není fakt. Je to přesvědčení, fantazie ve vaší hlavě, získaná naprogramováním. Kdyby tato fantazie ve vaší hlavě neexistovala, nebyli byste připoutáni. Milovali byste věci a lidi a důkladně byste si je užívali, ale na základě nepřipoutanosti. Vlastně, existuje nějaký jiný způsob, jak si něco skutečně užít?

Věnujte nyní chvíli přehledu všech svých pout. Ke každé osobě nebo věci, která vám přijde na mysl, řekněte: „Ve skutečnosti k tobě nejsem vůbec připoután/a. Pouze si namlouvám, že bez tebe nebudu šťastný/á.“ Vždycky se snažte, abyste byli šťastní. Udělejte to upřímně a sledujte, jaká změna se ve vás dostaví.

Když jste připraveni vyměnit své iluze za realitu, když jste připraveni vyměnit své sny za fakta, tehdy se život konečně stane smysluplným. Tehdy se život stane krásným. Dokážete si představit, jak osvobozující je, když už nikdy nebudete zklamaní? Už nikdy se nebudete cítit zklamaní. Už nikdy se nebudete cítit odmítnutí. Chcete se probudit? Chcete být šťastní? Chcete svobodu? Tady to je: Odhoďte své falešné představy.”