
„Věříme, že odpouštíme někomu a děláme to pro něj, přitom ti lidé nemají ani zdání, že nám leží v žaludku a nemůžeme spát. Ten jediný, kdo benefituje z odpuštění, jsem já. V přítomnosti nic jako odpuštění neexistuje. Musela bych začít přemýšlet, kdo mi co dělal a přinést si to zpátky.“
Takto začala Katka mluvit o odpuštění už v minulém dílu kurzu Moudrost v sobě, a tak věřím, že se mnozí těšili na vysílání 23. 7., které bylo věnované tématu odpuštění – protože jsme plynule navázali na předchozí týden, kdy jsme toto téma otevřeli.
Katka odpuštění tentokrát komentovala těmito slovy:
„Nejsem schopna prožívat lásku, když moje mysl hodnotí a odsuzuje – tak ji najednou ztratím… A já budu dávat vždycky přednost lásce.
V Porozumění mysli neustále vracíme všechny k tomu, že prožitek vytváříme zevnitř ven. Jak může být někdo zodpovědný za to, jak já se cítím po několika letech?
Bez hodnocení není co odpouštět.“
– Katka Fišerová
🎥 Zde jsme pro vás vybrali ukázku z vysílání kurzu Moudrost v sobě na téma odpuštění:
A její slova mi připomněla pasáž Syda Bankse z videa Odpuštění (video ZDE s českými titulky).
„Vím, že když jsem byl vychováván – byl jsem adoptován – nelíbilo se mi tam, kde jsem bydlel, neměl jsem rád svůj domov. A mohl bych tu sedět a vyprávět vám celé hromady strašných příběhů, které terapeuti milují. Ptali by se: ‚Co ještě se stalo?‘ ‚No, řeknu ti tohle a řeknu ti tamto.‘ A pak by řekli: ‚Páni, ty máš vážně problém, chlape.‘
Ale jakmile jsem jednou zažil tu zkušenost osvícení, ohlédl jsem se zpět s naprostou jasností a viděl jsem jen dva lidi, kteří mě vychovávali v naprosté nevinnosti. To, jak jsem přišel na svět, bylo způsobeno naprostou nevinností. Všechno bylo naprosto nevinné.
A kdybych se teď mohl vrátit a potkat mé rodiče, byl bych plný lásky k těmto lidem – nezáleží na tom, co se stalo v minulosti, protože bych viděl tu nevinnost.
A právě tímto směrem se musí terapie dívat.“
Sydova slova mi připomněla jednu vlastní zkušenost, kterou bych s tebou ráda posdílela.
Když jsem začala mít ohromnou potřebu transformace, hledala jsem všechno možné hlavně o osobním rozvoji (což mou potřebu ještě více prohlubovalo, protože jsem viděla, co všechno bych měla stihnout přečíst, vidět, naučit se, zažít, atd. – když jsem si ještě myslela, že transformace musí projít intelektem – že musím načerpat o transformaci co nejvíce informací).
Ale z nějakého důvodu tehdy zvítězil jeden ženský offline program, kde jsem strávila 24 dní během roku 2022 a po Akademii Transformativního Koučinku, kterou jsem následně absolvovala, jsem se ještě na 8 dní vrátila na tento offline program i v roce 2023.
Vybavila jsem si jedno cvičení…
Ocitla jsem se postupně v roli dítěte, matky, otce i pozorovatele. Byl to opravdu zážitek. V roli dítěte jsem si pamatovala, co mi chybělo, a jen jsem to sypala z rukávu, protože jsem se vrátila do prožitku. V roli matky jsem cítila tu ohromnou nenávist od své „dcery“, v roli otce jsem probrečela celou vymezenou dobu a v roli pozorovatele mi došlo, kolik křivd si nesou děti z dětství.
A když se vrátím zpět k tomu, o čem jsme se bavili během středečního vysílání – nikdo nemůže za to, jak my se cítíme po tolika letech.
Nebo, jak řekl Syd Banks: „Když nedokážete odpustit a v hlavě nosíte hrozné myšlenky o někom jiném, jste to vy, kdo trpí.“
Neznamená to, že souhlasíme s tím, jak se k nám někdo choval. Ale pokud přestaneme hodnotit a nebudeme stále dokola vytahovat své myšlenky, můžeme žít šťastný život právě teď – protože právě teď je to jediné, co máme. Přítomnost. A v ní nic takového – jako myšlenky – není. Tedy ani minulost.
Pokud s námi chcete dál bádat a zažívat vnitřní transformaci, rádi vás přivítáme v našem 7měsíčním programu Akademie Umění Žít, nebo v Akademii Transformativního Koučinku, pokud pracujete v pomáhací profesi – jako koučové, terapeuti, psychologové, učitelé atp.
Není nic krásnějšího než být u toho, když se vaši klienti probudí.