🗓️ AKTUÁLNĚ: Mezinárodní summit NASLOUCHÁME SRDCEM v květnu v Praze. Více informací ZDE.

Přes práh naší mysli

Všímám si, že kdo se stane součástí komunity Porozumění mysli, změní se mu nějakým způsobem život. Nejsrandovnější na tom je, že se o to nikdo z nás nesnažíme, ale prostě se to stane. Nevíme proč, nevíme jak je to možné, ale je to tak. Je to zvláštní pocit, jako by se rozpouštěly vlastní hranice. Je to až neuvěřitelné, nepopsatelné, neuchopitelné – ale o tom celé 3 principy jsou a já už jsem přesvědčená o tom, že musíme porozumět tomu, co není vidět, protože pak teprve získáme to, co si přejeme – to, co vidět je. Dokud se budeme honit za vlastním stínem, nikdy si nevšimneme, že ho způsobujeme my.

Nikdy nevím, co mi na akci od Porozumění dojde, ale protože vím, že to funguje na stejném principu jako život, tedy „NEDÁ SE NAPLÁNOVAT„, jen se zúčastním a reaguji na to, co přichází. Co mi dojde, už není na mně. Pokud porozumíme tomu, jak funguje život, přestaneme se ho snažit kontrolovat nebo dokonce řídit a konečně pocítíme sílu skutečného života, jedeme na vlně, necháváme se vést a světe div se, máme více porozumění.

Tyhle akce od Porozumění mysli miluji, protože od chvíle, co jsem prošla Akademií pro lídry a profesionály a je ze mě transformativní koučka, jsem si uvědomila, že můžu neustále vidět víc. Došlo mi, že když něco nevidím, není to tím, že by to neexistovalo, ale prostě to jen v daný okamžik nevidím, protože to není součástí mojí reality nebo je to dokonce MOJE slepé místo, jenže dneska už to vím a nenechám se svou vlastní myslí oblafnout, ale taky to tak nebylo vždycky, směji se, jen když si vzpomenu, co bylo mému oku (spíš mé mysli) neviditelné – a mohlo mi to ležet přímo u nohou :-).

Věděli jste, že v Brně je útulná kavárnička kafé Práh, ihned za obchodním centrem Vaňkovka? Já ne – do minulého pátku. Jindřiška, naše kolegyně koučka a kamarádka, nás přivítala s otevřeným srdcem a ukázala nám prostory, kde se to všechno mělo o víkendu odehrát – akce Porozumění životu 5.- 6. srpna 2023.

Program začal laskavými slovy Kat Černé, která celou akci uváděla a příběhy čtyř žen, které prošly Akademií, posdílely s námi, jak a kdy jim přišla do cesty komunita Porozumění mysli. Každý příběh byl jiný, přesto měly jedno společné – v jejich životech se od té doby něco změnilo a už nikdy to nebylo stejné. Byly chvíle, kdy jsem měla husí kůži a zatlačovala slzy (a pokukovala po papírových kapesníčcích, které ležely na stole na druhé straně první řady). Při otočení jsem si však nemohla nevšimnout, že nejsem sama a bulí půl sálu… Cítila jsem silné propojení.

Pak nastoupil Martin Jotov, který mluvil o zapomenutém štěstí. Z jeho slov mi došlo, že častokrát hledáme něco, co už dávno máme, jen jsme na to pro věčné hledání zapomněli nebo si myslíme, že to má vypadat jinak. Moc se těším na jeho stejnojmennou knihu Zapomenuté štěstí, která se bude 7. září křtít.

Po zbytek víkendu se celý program rozdělil do dvou sálů a řešila se různá témata, v rámci kterých se na pozadí neslo tajemství třech životních principů. Stála jsem u stolu a dívala se na papír s jednotlivými tématy. Ani jednou se mi nestalo, že bych nevěděla, které si vybrat, pokaždé mě jedno z témat přitahovalo jako magnet. Nemusela jsem si vybírat, cítila jsem klidný pocit, že vím, který sál je můj.

Všechny workshopy vedli moji kolegové koučové s tématem, které je jim blízké. Vybrala jsem si témata jako Talent, Sebevědomí, Nový projekt KoučZóna, Motivace, Kdo jsme ve večném teď a Work-life balance. Každé jedno z nich pro mě bylo něčím podstatné, z každého jednoho z nich jsem si odnesla přesně to, co jsem si odnést měla – nikoli informace, ale vhledy, protože to, co si dovolíme vidět čerstvě, to je přesně to, co nám transformuje život.

Každé cvičení mi dalo něco jiného…

  • Přišel mi název e-booku, který právě píšu, přitom jsem ho doteď 2x změnila a i tak cítila, že to není ono – stačilo Martinovo povídání a najednou jsem věděla název, byť ho vůbec nevyslovil.
  • Při vyprávění příběhů jsem si uvědomila, že každý z nás máme svůj velký životní příběh, i když si myslíme, že není důležitý – jejich sdílení se dotkne přesně toho, koho se má dotknout, protože to není naše hlava, se kterou jeden nebo druhý rezonuje – v tu chvíli zjistíme, že máme nějaké hlubší já, o kterém jsme doteď neměli ani páru.
  • S jinak nakresleným obrázkem, než už jsem znala, jsem měla velký nový vhled o nás samých.
  • Během workshopu o talentu jsem se musela smát, čemu bych kdysi málem uvěřila (v roce 2020 jsem si dělala test :-)). Kdybych skutečně věřila tomu, na co mám talent (být sama, bez lidí, doma u stolu, s vymýšlením procesů, práce s technikáliemi atd. – a měli pravdu – jsem v tom dobrá, já vím) a čemu se mám vyhnout (hlavně práce s lidmi), byla bych vážně dobrá v tom, co dělám. Jenže jsem tomu neuvěřila, dneska je ze mě transformativní koučka a moje práce má dopad – a to je sakra rozdíl.
  • Odnesla jsem si odpovědi, jak mám poskládat činnosti, které by si zasloužily 48 hodin denně (ale já mám jen 24).
  • V neposlední řadě pro mě bylo skvělé bádání v oblasti motivace. Vždycky jsem věděla, že existuje vnitřní a vnější motivace, ale tady jsem najednou jasně věděla, že za a) ta vnitřní je to, o čemž si myslíme, že chceme, a pokud ji ostatní ví, je lehké nás motivovat zvenčí. Jenže mi zrovna tak docvaklo b) že stejně tak, jako vnější, je i vnitřní pomíjivá, kterou jsem do této chvíle vnímala jako motor. To, co nás pohání není motivace. Je to vědění celým svým tělem – 100% vědění a pocit neuvěřitelného klidu, že je to prostě tak, přestože to neumíme mnohdy vysvětlit.
  • Čím více jsme společně sdíleli, tím více nám docházelo, jak moc odlišné pro každého z nás je jedno stejné obyčejné slovo MOTIVACE. Jak Kačka krásně řekla: „Je opravdu zázrak, že si vůbec slovy rozumíme„. Proto je důležité dívat se za slova, protože slova jsou opravdu moc málo na to, abychom pochopili, co nám chce ten druhý říci.
  • Na představení projektu KoučZóna jsme se bavili o tom, co chtějí zaměstnanci a co zaměstavatelé. Postupně jsme si psali na flipchart, co je to „TO“, po čem všichni v práci toužíme. My v práci to štěstí máme, již dlouhodobě pracujeme každý z nás s kouči z Porozumění mysli a když Míra přejel rukou po flipchartu, měla jsem ohromný vhled – všechno, co zůstalo napsané v bodech, SE STALO, SAMO – aniž bychom se o to jakkoli snažili.

Na závěr programu jsem se ptala některých nových lidí, jak se jim to líbilo, zajímalo mě to. V první řadě není náhoda, že je oslovila častokrát jiná témata, jako Šťastná škola, Šťastné vztahy, Naslouchání, Meditace nebo Jak se dostat z duševní nepohody ke spokojenosti, radosti a klidu. Něco v nás rozhodlo, že půjdeme zrovna sem, protože si máme najít odpověď na to, co právě potřebujeme.

Když mi jedna žena řekla, že neví proč, ale cítí takový pocit, jako by nás znala celý život (přestože byla na akci poprvé), nepřekvapilo mě to a objala jsem ji. Ten pocit naprostého přijetí znám. To místo, ze kterého vzniká láska, přátelství a všechny zázraky. Pojmenovat to neumíme, ale stačí se na sebe podívat a víme. To tajemství třech principů cítíme v nás a všude kolem nás. Jsou tu s námi pořád, jen už je nepotřebujeme hlavou vysvětlovat, protože pak by to byla jen nepodstatná teorie. Rozumíme jim, aniž bychom je potřebovali měnit či kontrolovat.

Aby nám mohlo něco velkého dojít, je třeba překročit práh naší osobní mysli, protože jakmile tam nahlédneme, otevře se nám naprosto jiná dimenze našeho života…

Míša Havránková, transformativní koučka

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů