Přirozená kreativita

Přirozená kreativita… Mohli bychom se chytit slova kreativita, to známe všichni, ale já si dovolím chytit se slova přirozená…
A zkusit se podívat směrem, kterým ukazuje Mavis.

Dopis čtrnáctý: Vaše přirozená kreativita.

V předposledním dílu vysílání kurzu Je to tak jednoduché?, kde vycházíme z dopisů od Mavis Karn z knihy Je to tak jednoduché, Kat Černá přečetla předposlední dopis: Vaše přirozená kreativita.
Celý dopis si můžete přečíst v knize nebo poslechnout v nahrávce vysílání, která je uložená spolu se všemi dalšími nahrávkami v klubu Porozumění (konec marketingového okénka :-)).

Při čtení dopisu mě zaujalo slovo přirozená, protože když se řekne přirozená kreativita, mohlo by být slovo „přirozená“ snadno přehlédnuto.

I já sama se občas slyším říkat: „Nejsem kreativní.“ A všichni „víme“, co je tím myšleno, když se tahle věta použije.
Tady si dovolím vypíchnout citaci z vysílání…
„Každý máme úplně jiný význam každého jediného slova, které máme ve slovníku.“
— Kat Černá

Jenže právě tady – u Mavis – má slovo kreativita zcela jiný význam, protože poukazuje na to, že VŠICHNI JSME KREATIVNÍ.

Takže jakým způsobem?

„Zdrojem všeho, co vidíme (forma), a všeho, co vnímáme (beztvarost), je inteligentní energie v srdci vesmíru. Ta je tvůrcem toho všeho – včetně nás. My pak jsme tvůrci svého vlastního individuálního prožívání tohoto většího stvořeného celku. Není to úžasné? Dokonalý kruh!“
— Mavis Karn

Mavis poukazuje na nádherné výsledky v oblastech hudební, výtvarné, ve vynálezech apod. – tady o kreativitě není pochyb.

Ale dodala ještě něco:

„Stejnou kreativitu v praxi můžeme ovšem pozorovat i v souvislosti s naší schopností tvořit si prožitky života pomocí fantastického nástroje v podobě myšlenek.“

A tady jsem něco zahlédla, když jsem během vysílání uslyšela slovo NÁSTROJ.

A mně napadlo…

Stejně tak jako tehdy, když dostaneme možnost něco vytvořit. Například když člověk dostane do ruky hudební nástroj, vznikne hudba.

Nejde „jen“ o ten nástroj – probudí se v nás zároveň kreativita, protože jsme přirozeně kreativní. A pak jdeme tvořit a vznikne něco ve světě formy – něco, co už vidíme, na co si můžeme sáhnout. Např. krásné skladby, díla, stavby, atd.

Na opačné straně jsme ale jako lidé dostali ještě jeden NÁSTROJ – naše myšlení. Dostali jsme ho darem od stejného zdroje – od Vesmíru. Jenže jsme k němu nedostali manuál k životu (až teď, od Mavis :-)).

Je dokonalý, když pracuje pro nás. Jenže my jsme se ho úplně bravurně naučili používat proti sobě. A jak poznat, že to právě děláme? Opět skrze další vesmírný dar – pocity.
Pokud se cítíme blbě, není to znamení, že se máme vyhýbat situacím nebo lidem, ale tomuto směru myšlení.

Možná někde uslyšíte, že není problém v tom, co si myslíme, ale v tom, že myslíme :-).

Přestat myslet neumíme – nevolíme si, jaké myšlenky nám přijdou a kterým uvěříme.
Přestat prožívat taky ne – ani tady si nevolíme, co a jak budeme prožívat.

Jakmile ale prohlédneme celý ten vesmírný proces, začne se to dít samo. Ne že bychom přestali myslet, ale velmi pravděpodobně se změní obsah toho, co nám chodí. Prožívat budeme dál, jen už budeme vědět, že prožíváme své vlastní myšlení (o situaci, o lidech atd.) – a máme možnost si to prožít.

Můžeme se tedy rozhodnout, jestli fakt, že tyto schopnosti máme, budeme vnímat jako dar, nebo jako zbraň proti sobě – a zůstávat v mylné představě o tom, jak fungují.

Jakmile se naše mysl zklidní, protože „ten nástroj pochopí“, probudí se v nás opět přirozená kreativita ve formě vhledů.
A v přítomném okamžiku pak:

• víme naprosto přesně, co máme dělat,
  
• umíme trefně pomoci komukoliv, kdo to potřebuje,
  
• napadne nás ta nejlepší reakce,
  
• najdeme jednoduché řešení.
  

A možná právě tohle je ten most mezi těmi světy.
Mezi kreativitou, kterou vnímáme jako tvoření obrazů, hudby nebo projektů, a kreativitou, která se odehrává každou chvíli v našem prožívání. Když si začneme všímat, kde všude se už teď naše přirozená kreativita projevuje, možná se přestaneme držet myšlení, které nám neslouží – a dovolíme téhle tvořivé síle proudit i do života tak, jak kreativitu známe a milujeme, protože cítíme, jak nám při tom energie proudí v žilách a víme, že jsme naživu.