ROZHODOVÁNÍ JE SNADNÉ (když si to nekomplikujeme dobrovolně)

Když ti na začátek řeknu, že rozhodování může být lehké nebo těžké, co si vybereš? Jasně, že lehké. Jenže ve skutečnosti nedáme lehkému rozhodování šanci a vybíráme si to těžké tak nějak automaticky (i když ve výsledku nakonec stejně tato poslední varianta vyhraje – ta, kterou teď nevidíme,  vsaď se. Nebo nevyhraje, protože předem uděláš zbytečný přešlap v nesprávný čas, příliš brzy…).

Líbí se mi pohled Michaela Neilla na téma Rozhodování, o kterém mluví v kurzu Zcela nový způsob uvažování o… Série má celkem 4 otitulkovaná videa (z angličtiny do češtiny).

Hned v prvním videu se zmiňuje o pozitivech a negativech. Píšeme si varianty pro a proti, abychom se rozhodli pro tu variantu, kde převažují pozitiva a tu s více negativy zahodíme. Jenže, jak můžeme vědět, že tato fakta jsou pozitiva nebo negativa? Pro porovnání saháme do naší osobní mysli. Srovnáváme s minulostí a předpovídáme budoucnost. Říkáme si – když udělám tohle, stane se tohle, když udělám tamto, stane se tamto. Ale co když ne? Za 2 rohy prostě nevidíme. Život sám ano – ta větší inteligence kolem nás, která nám ale odpověď posílá jiným kanálem, než přes osobní mysl (tu logickou).

Jsme zvyklí uvažovat tak nějak logicky, protože na všechno potřebujeme znát odpověď. Odpovědi chtějí všichni kolem nás, odpověď chce i naše osobní mysl, protože nemá ráda, když odpověď nezná (a chce ji hned). Takže nás společnost (včetně nás samých), tlačí do rozhodnutí ve chvíli, kdy ještě na rozhodnutí není správný čas. Protože když je čas, odpověď VÍME.

Odpověď, že VÍM (ten jiný kanál), doprovází klidný pocit. Už tam není žádný tlak, strach ani stres či cokoli podobného, kdy potřebuješ se všemi konzultovat, jaké máš varianty a co si máš vybrat. Prostě VÍŠ. A naopak nechceš a nepotřebuješ nic slyšet. Vlastně tě ani nenapadne, že by ses měl/a s někým radit (i když všichni ostatní jasně ví, co bys měl/a, neměl/a, musíš, nemusíš atd.) a třeba jim tvé rozhodnutí připadá bláznivé v daný okamžik. Ty VÍŠ nejlíp, jen se musíš zeptat do prostoru a počkat na odpověď. Přijde. Odnikud (a třeba nedává v daný okamžik ani smysl). Ale proč bys měl/a na všechno vědět odpověď napřed, než v době, kdy je na ní správný čas? (Protože mysl…, protože ego, ale není třeba, důvěřuj procesu).

Vzpomínám si na situaci, která se mi stala a vím, že kdybych chtěla, najdu jich i víc a ty určitě také.

Když jsem měla kdysi koučink s transformativní koučkou, říkala jsem jí, že mám 2 varianty 🙂 a že nevím, kterou si vybrat. A víš co se stalo? Když jsem si přestala vybírat, přišla úplně jiná varianta. Nevěděla jsem, jestli se mám věnovat projektu e-mailingu nebo projektu online marketingu a místo toho jsem se stala transformativní koučkou a mentorkou během dvou ročníků AKADEMIE PRO profesionály a lídry. Koučuju, pomáhám v Porozumění mysli, jako člen týmu, napsaly jsme pro tebe spolu s Kat několik blogových článků a vlastně nerozlišuju, co bych zrovna měla dělat dřív nebo s větší prioritou, protože miluju úplně všechno. 

Každý den něco děláme, lépe řečeno – děláme, co nás napadne. To je důvod, proč tomu neříkáme rozhodnutí, ale je. Spoustu věcí děláme takto automaticky, ale když přijde na důležité věci, odhodíme stranou, že je tu s námi nějaká větší inteligence, která nás vede každý den a máme pocit, že to musí rozhodnout naše malá osobní mysl právě teď. Naopak, u těch situací, na kterých nám mnohem více záleží nemůžeme předávat kontrolu malé mysli, ale nechat se vést tou velkou MYSLÍ, která přesně ví, co s námi dělá, i když to nedává zatím logiku. Přijde okamžik, že to budeš VĚDĚT. 

V roce 2021 jsem věděla, že další rok v AKADEMII PRO profesionály a lídry bude jedno místo moje. Čekala jsem na to celý rok a vůbec jsem nevěděla, co mě čeká, jen jsem cítila ten jeden pól magnetu uvnitř, který mě do Akademie táhnul. Vyšší já to vědělo. My nejsme ti, co musí všechno vědět.
V říjnu začal další ročník. Noví studenti si začínají sahat na tu hloubku a pomocí transformativních rozhovorů ji otevírají dalším lidem kolem sebe, z loňských ročníků pokračují někteří absolventi, aby se stali mentory nebo si chtějí prostě jen Akademii zopakovat a těší se na to, co jim přinese ten letošní rok. Já letos nepokračuji, protože se mi narodilo v létě miminko. Předávám štafetu. Další místo může být tvoje…