SÍLA MYŠLENKY

Zatímco někteří zkoumají obsah myšlenek a jiní hledají odpovědi na otázky „proč“, my se z pohledu Tří principů díváme na myšlenku jako princip. Na to, jak funguje. A jakou v sobě nese sílu.

Když jsem poslouchala video Syda Bankse s tématem „Síla myšlenky“ (video ZDE), nad kterým jsme bádali ve středu v kurzu Moudrost v sobě s Katkou Fišerovou, zaujal mě zejména tento odstavec:

„A to nejdůležitější, co si musíte zapamatovat, je: nejde o to, co si myslíte, jde o ten fakt, že myslíte. A myšlenka ukrývá tajemství všeho našeho štěstí i smutku. A jakmile si uvědomíte sílu myšlenky, zaručuji vám, že váš život už nikdy nebude jako dřív. A jednoho dne, doufejme, terapeuti na celém světě to jednoho dne rozpoznají. Pravou podstatu myšlenky. Ne to, jak používáme myšlenku, ale skutečnou povahu myšlenky. V tom spočívá to tajemství.“

Vidíte to? Vidíte to, co já? (Možná každý trochu jinak… ale přesto:) Vidíte tu moudrost, kterou se nám Sydney Banks snažil svými slovy předat?

„Nejde o to, co si myslíte, jde o ten fakt, že myslíte. A jakmile si uvědomíte sílu myšlenky, zaručuji vám, že váš život už nikdy nebude jako dřív.“ — Sydney Banks

V podstatě mi to vysvětluje jednu z dalších částí, kde sdílel, že za ním přišel jeden lékař a řekl:

„Víš, Syde, přes dvacet let jsem se učil své profesi.“ „A všechno, co mě naučili, byla duševní nemoc.“
„A nikdy jsem neměl ani jeden den výuky o duševním zdraví.“

Pak náhle sám spatřil sílu myšlenky. A našel své duševní zdraví.

Stejně jako měl Syd Banks vhled, když mu jeden muž řekl: „Syde, ty nejsi nejistý, jen si to myslíš.“ — V tu chvíli mu došlo něco velkého. Nešlo o ta slova. Uvědomil si, co se v něm odehrávalo, když uvěřil myšlence, že je nejistý…
Tehdy nahlédl za hranici slov — za hranici prostoru, místa i času. Za hranici formy. A my dnes můžeme s vděčností bádat nad jeho materiály, které sdílel se světem. On si tehdy všiml té ohromné síly — toho, jak jednoduchý a zároveň mocný je samotný princip myšlenky. 

Nejde o obsah, ale o to, že mu věříme.

Myšlenky nám chodí. Jedna, druhá, pátá, desátá, tisící, desetitisící… ani je nestihneme pochytit, jak rychle nám prolétnou hlavou. Ale některé přece jen ano. Jsou to přesně ty, o kterých říkáme, že tak jsou – nazýváme je „realita“. To jsou ty, kterým věříme. Ty, které mají sílu. Přijdou s pocitem a prožitkem.

A tady máme dvě možnosti: buď si myslet, že je to pravda, a na základě toho jednat – neboli poslechnout své myšlenky – nebo poslouchat pocit. A pokud se u toho cítíme špatně, je to signál, že nemáme poslouchat svoje myšlenky. Nevypovídá to nic o realitě, o tom, jestli máme jít a udělat nějaký „odpovídající krok“, nebo nemáme. Nesouvisí to.

Hodně jsme se dotýkali tzv. Chybějícího článku – což je i název knihy Sydneyho Bankse, ze které nám Katka četla úryvek právě k tomuto tématu. Bádali jsme nad tím, co tím asi tak Syd mohl myslet. Co myslel tím, že jsme jednu myšlenku daleko od smutku? Jednu myšlenku daleko od štěstí?

Myslel tím, že je to myšlenka, která nám chybí? Nebo myšlenka, která přebývá? Podívat se za ni? Skrze ni? Je to vhled – jako ta větší myšlenka? Nebo je to totéž – myšlenka jako myšlenka (vhled)?

Ve výsledku je jedno, co tím myslel Syd. Důležité je, co to znamená pro nás. Co uslyšíme – pro sebe! – když posloucháme jeho videa, co vidíme mezi řádky, když čteme jeho knihy – opět pro sebe! Pravda, kterou hledáme, je uvnitř nás. Celý život hledáme tu pravdu v nás – moudrost v nás.

V jednom ročníku Akademie Transformativního Koučinku jsem měla ohromný vhled. Naše hostka Natasha Swerdloff mluvila o chybějícím článku a já najednou zahlédla, že to není ta myšlenka, která nám chybí, za kterou se máme celý život honit a hledat ji – ale ta, která přebývá, ta, která se mění – jedna za druhou a nevytvoří skulinku, aby mohlo přijít něco nového. Bylo to pro mě velké.

A včera mi došlo, že se jedná o stejný prostor – kde se jen mění myšlenka za myšlenku, myšlenka za vhled, vhled za myšlenku. Jak řekla Káťa během vysílání – je to stejná plastelína – prostě stejný materiál, ze kterého je tvořena myšlenka i vhled.

Ukázka z vysílání:

Je jen na nás, co budeme následovat – a jestli si všimneme, že pocity jsou navigací, zda máme nebo nemáme naše myšlenky poslouchat.
Vhled přichází s pocitem klidu. Myšlenky s pocitem neutrálním (pokud do nich není vložen prožitek) – nebo, pokud je, tak s pocitem pozitivním či negativním. Ale nic to nevypovídá o tom, co bychom měli…

Víte, …

„Se stejným faktem může přijít různý příběh – náš příběh. Buď si s tím můžeme hrát, nebo si můžeme škodit. Úplně jiný příběh – stejný dar myšlenky. Jedna proti mně, druhá, která mě pomáhá vést životem.
Stačí nám jednoduchá navigace: pocit. Slouží mi to? OK. Neslouží? OK.“

— Katka Fišerová

Ukázka z vysílání:

Celé vysílání si můžete pustit (po registraci) v členské sekci.

Pokud s námi chcete dál bádat a zažívat vnitřní transformaci, rádi vás přivítáme v našem 7měsíčním programu Akademie Umění Žít, nebo v Akademii Transformativního Koučinku, pokud pracujete v jakékoliv pomáhací profesi.

„Nevybereme si, čemu uvěříme. Čím více máme porozumění a roste naše úroveň vědomí (porozumění), tím větší máme možnost si vybírat – a více vidíme.“
– Katka Fišerová