SKONČÍM S TÍM ZÍTRA, NEBOJ

Přísahám, že zítra už na to nesáhnu. A taky se polepším. A už nikdy se to nebude opakovat. Tohle byla výjimka, tak z toho nedělejme velkou věc. A ne, není to problém. To ostatním to činí problémy, ale já jsem v pohodě.

Znáš jednu nebo více vět takového charakteru? Já několik z nich sama říkala. Kouřila jsem. Bývala to taková společenská věc, patřilo to k pařbě. Ale přestala jsem, když jsem chtěla mít syna. Vrátila jsem se k tomu při vleklém rozhodování, zda se rozvedu jen tři roky nato. To už ale byla potřeba ulevit si, ne si jen povyrazit. 

A nebylo to nic hrozného. S oblibou jsem říkala, že do tabulek by se těch 5 cigaret denně nevešlo. Pak jsem zjistila, že jsem těhotná s dcerou. A přestala jsem okamžitě. A po letech zase začala, abych si ulevila v těžkých chvílích. Pak jsem přešla na elektrická “hulítka”. Ta se sladkou příchutí byla super. 

A teď je to rok a několik měsíců, co jsem přestala úplně. Měla jsem výročí, když mi volal Radek Pavlíček z první Akademie PRO a mluvil o zapojení se do projektu pro závislé. Mluvili jsme spolu o tom, jak je to zrádné, nevšimnout si, že jsem na něčem závislá. A jak je to nevinné, chtít si na chvíli odpočinout. 

Ale pozor – odpočinout si od vlastní hlavy, ne od toho zlozvyku. Zlozvyk nám právě pomáhá odpočinout si od náporu myšlení. Co nám vlastně zabere, nevíme. Někomu vyhovuje alkohol, někomu točení se hlavy z nikotinu, někdo miluje nákupy a někdo je závislý na pornu. Taky znám dost lidí, co jsou závislí na dobrém pocitu z hodně práce, která je baví. 

Závislost je vlastně na čem? V psychologii jsme se učili, že je to závislost tělesná na dané látce. Ale taky vím, že tenkrát tolik lidí závislých na sociálních sítích nebylo, protože nebyly sociální sítě. Dneska víme, že je to závislost psychická na tom okamžiku, kdy vypneme. Kdy vypne naše hlava, aspoň na chvíli.

Já se naučila všímat si, že si chci potáhnout, když nejsem v životě přítomná. Ano, byla jsem myšlenkami někde jinde, velmi daleko a hluboko a to, na co jsem myslela, mě netěšilo. Ale pak jsem si všimla, že stejně tak mohu zobat buráky nebo si všímat věcí okolo sebe. A později: že všechno, co si vyžaduje mou pozornost, mě vrací zpátky do hry života – do pozornosti. Do přítomnosti. 

Přestat kouřit tak byla hračka. Fakt, že se mi “hulítko” nabízí několikrát denně nebo týdně, je pravda. Když chápu, že mě jen život vrací do hry, nemusím si do úst nic brát. Ani sama sebe a spílat si, jak jsem nemožná, že mě to pořád ještě napadá. Je to jen zvyk jedné části mého mozku. Se mnou to nemá nic společného. Jen fakt, že mé já není přítomné a chce se vrátit 🙂.

Kolika lidem by pomohlo vidět něco takového sami pro sebe? V České republice podle projektu Znovu spolu Honzy Fialy ročně zkusí tvrdou drogu až 1 milión lidí. Avšak pouze 44 000 zůstane závislých. Před týdnem jsem mluvila s lidmi z tohoto projektu a bádali jsme, jak je to možné, že někdo u toho zůstane a někdo ne? Je to dispozice mozku? Je to vliv naší výchovy? Asi jsme se shodli na tom, že je to vždy přemýšlení daného jedince – přechroustání jeho zkušeností a vyvození důsledků. Někdo jde dál, někdo má pocit, že je stále co řešit. 

Například už v pátek 2. února začínám kurz Dostaň se z bloku, kde lidé mohou zkusit s něčím začít nebo s něčím přestat – cokoliv bylo jejich novoroční předsevzetí a nejde jim to splnit nebo si to mohou zkusit zadat až nyní. Zbořit staré návyky by mohlo být ideálním tématem. 

Program je 10 týdenní a je v něm jedno setkání naživo a 9 online setkání. Patří k tomu i podpora 1-1, nejen ve skupině 🙂 Moc se těším, s kým se tam potkám a co nového se nám povede uskutečnit. Přihlásit se můžeš ZDE.

Je dobré vědět, že neskončíme s něčím jen tak. Protože naše hlava nám nabídne tisíc jiných argumentů, proč s tím zůstat. Stejné je to naopak. Nezačneme s něčím jen tak, pokud budeme argumentům v mysli věřit. Takže věty říkající: já s tím seknu hned zítra, není to problém, už se to nikdy nebude opakovat – jsou nesmyslné. Dokud nepoznáme, kdo ve skutečnosti jsme. Že jsme úžasní a že si umíme poradit se vším. 

A pokud bych mohla doporučit něco těm, co chtějí mít všechny informace najednou na jednom místě, pak je to seminář lidí z Olomouce. Radek Pavlíček a já tam vystoupíme na půl hodiny s vlastními zkušenosti se závislostmi. Konference je nejen pro ty, kteří si chtějí pomoci se závislostí (a proto vymysleli i velmi diskrétní prostředí beze jmen). Ale i pro ty, kteří se závislými žijí a chtějí pomoci sobě to zvládnout. 

S Radkem budeme celý den na stánku Porozumění mysli koučovat a povídat. Zastav se. Pokud bys chtěl/a využít zvýhodněného vstupu, dostali jsme pro tebe PROMOKÓD: SLEVA20, který držitele opravňuje na 20% slevu na vstup a případně záznam. Přihláška na konferenci konající se 30. ledna je zde: PŘIHLÁŠKA.