Jeli jsme tuhle s manželem v autě a on mi vyprávěl veselou historku z jednoho víkendového driftování.
Jeden známý něco opravoval a Hynek zahlédl, že by se mu mohlo něco pokazit a řekl mu, že by si to měl zajistit. On mu na to odpověděl – “To je problém mého budoucího já”. Začala jsem se smát, přišlo mi to vtipné. Hned mě ale napadla souvislost s Třemi principy a rozhodla jsem se o tom napsat tento článek.
Přemýšlím, jak by život vypadal, kdyby se naše nynější já nesnažilo řešit všechny problémy světa, které náleží našemu budoucímu já. Kdyby se nebavilo o věcech, situacích a lidech, které se pojí k našemu minulému já. Kdyby každé naše já řešilo jen to, co náleží jemu?!?
Víš, ono je to tak, že moudrost přichází TEĎ – v přítomnosti, když nasloucháme, když se naše mysl utiší. Pak si můžeme sáhnout do nekonečného prostoru na jednu jedinou odpověď. Na tu trefnou, připravenou právě pro nás.
Možná jsi to někdy zažil/a. Buď se to děje v minulosti – nějak ses rozhodl/a a pak si vyčítáš, žes to mohl/a (měl/a) udělat jinak. Nebo ti to říkají ostatní – měl/měla jsi, já bych udělal/a, řekl/a… No, jak se říká, po bitvě je každý generál, ale nikdo z nás neumíme předvídat budoucnost a zachováme se tak, jak nejlépe dovedeme – v daný okamžik.
A tím bych navázala i na tu budoucnost. Vymyslíš spoustu věcí, jak se zachovat kdyby, co říct, atd., ale jen jedna jediná varianta tě napadne v daný okamžik. Ne dřív, ne později. Ta správná, trefná, jediné řešení pro daný okamžik. A bude 100% jiné než všechno ostatní, co tě předtím napadlo. Protože bude ten správný okamžik. Moudrost nepřichází dříve, ani později. Ale přesně na vteřinu, když je čas.
Když se ocitneme tváří v tvář dané situaci, jsme přítomni, jsme v klidu, jednáme, známe fakta a to je náš výchozí bod. To se nám u přemýšlení neděje. U přemýšlení ve všem hledáme logiku. Saháme do minulosti a odvozujeme či předvídáme budoucnost. Dáváme si pro a proti a k něčemu se přikloníme (byť to nic nevypovídá o tom, jestli to ve skutečnosti pro nás bude opravdu dobré nebo špatné – jen si to myslíme, což s realitou nemá nic společného).
Věř, že naše budoucí já se dokáže zachovat vždy nejlépe, protože jako jediné jedná TEĎ.
Tohle je můj nový pohled, než přijde zase o něco čerstvější. Asi bych nic takového dříve neviděla, viděla bych všechno stejně jako drtivá většina ostatních, protože obvykle řešíme všechno dříve, než máme jedinou správnou odpověď k dispozici ze všech možností. A to nás frustruje, protože nevíme, co si vybrat. AKADEMIE PRO profesionály a lídry, kterou jsem si dva roky po sobě prošla, mi neukázala, jak pracovat s ostatními lidmi, když se nechovají, jak chci já. Ani se situacemi, které se mi nelíbí. A do třetice – ani s myšlenkami, abych manipulovala s ostatními či sama sebe pomocí dostupných technik…
Získala jsem se mnohem víc – NOVÉ OČI.