ÚSPĚCH A (NEBO) SEBEVĚDOMÍ

Sebevědomí je slovo, které v nás často probouzí různé představy, pocity i obavy. Někdy ho vnímáme jako něco, co máme nebo nemáme. Něco, co je potřeba získat, posílit či vybudovat. Ale možná je to celé mnohem jednodušší. Třeba sebevědomí není něco, co nám chybí, ale něco, co si dokonce můžeme i přestat uvědomovat.

…Po třiceti minutách zaznělo z úst Kat: “Dobrá zpráva je, že jsme všichni sebevědomí. Hotovo, jdeme domů.” Byl to vtip, ale mně se na chvíli zastavil čas… Co když je to opravdu takhle jednoduché? 

Často slýcháme, jak spolu úspěch a sebevědomí souvisí. Jenže, když tomu uvěříme, cesta k úspěchu začne těžknout pokaždé, když si myslíme, že sebevědomí nemáme, že nám chybí nebo že ho máme nízké. A čekáme věčně na chvíli, kdy ho konečně “budeme mít”.

Pojďme si pohrát s myšlenkou, že spolu sebevědomí a úspěch nesouvisí, jestli zahlédneme něco nového. 

Co pro nás znamená SEBEVĚDOMÍ?

Uvědomuji si sebe sama, svou hodnotu; je to víra v sebe, vnitřní vedení, a další. Faktem je, že si za tím můžeme představit každý něco jiného. Někdy se slovo sebevědomí dokonce rozděluje na dvě slova: SEBE-VĚDOMÍ. 

Co tam vidím úplně nového já, když se dívám zčerstva, je to, že rozdělením jednoho (pro někoho “děsivého”) slova získáme slova dvě a tím VZNIKNE SKULINKA –  TRHLINA, která nás může pustit podívat se za něj a být ochotni se podívat pro něco nového. 

Sebevědomí z pohledu Tří principů

Z pohledu tří principů sebevědomí řadíme do kategorie toho, co je proměnlivé, nestálé – existuje tzv. ve světě “formy”. Pokud však chceme najít správnou odpověď, musíme se dívat hlouběji – z místa klidu, lásky, přítomnosti, porozumění. Pak pochopíme, co znamená sebevědomí ve světě formy – ve světě, kde žijeme a kde i tento pojem má své místo, svůj vlastní název, svůj ohromný vliv. Přitom je to koncept, který jsme si sami vytvořili a pak na to jen nevinně zapomněli.

Kdy si na sebevědomí ani nevzpomeneme? Když jsme přítomni!

Přehráním videa souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů YouTube.

Zjistit vícePovolit videoVždy povolit Youtube videa

Kat krásně řekla už v pozvánce:
Co když sebevědomí vůbec nesouvisí s tím, co víš, umíš, máš, na co jsi odborník atd.? Když jsme přítomni, nepřemýšlíme, jací bychom být měli a jenom “jsme”, jsme automaticky přirozeně sebevědomí… Když se zabýváme sami sebou, je tam ego, které potřebuje být sebevědomé a potřebuje mít další vlastnosti k tomu, aby sebevědomé bylo. 

Krásně řečeno.

Všimla jsem si toho i u některých spolužáků Akademie Transformativního Koučinku.

Když koučujeme sebe navzájem cvičně, jsou to krásné a hluboké transformativní rozhovory. Jsme tam, plně přítomni. V jednom prostoru s tím, s kým jsme v rozhovoru. Ten okamžik není o nás. Nehledáme žádné sebevědomí. Nepotřebujeme ho, nepostrádá ho ani jeden z nás. 

Ale něco je jinak, když se chystáme oslovit “skutečného klienta”.

Najednou máme pocit, že ještě nejsme dost, že na to sezení nejsme dostatečně sebevědomí, možná až budeme mít za sebou více koučinků, atd.… Vidím, co je jinak. MÁME PROSTOR NA PŘEMÝŠLENÍ. 

Netrvá to naštěstí moc dlouho – jen do chvíle, než nastane okamžik rozhovoru s klientem. Opět se necháme pohltit přítomností, jsme tam pro druhého a má to opravdový dopad. Bez toho, abychom předtím museli hledat nebo získávat sebevědomí.

Neustále poměřujeme vysoké vs. nízké sebevědomí. Kdo ho ale měří. My? Já to svoje? A ty svoje?

Pokud se v našich hlavách sebevědomí točí kolem hodnoty nás samých, my jsme ti poslední, kdo by ho měl měřit – komplikuje nám to všechno, s čím vidíme naše sebevědomí v souvislosti. Například to nejcennější, co máme –  náš vlastní život.