Dagmar, Valašské Meziříčí

Konečně mi došlo, jak to je transformační

Pro sebe jsem objevila, jak často místo naslouchání moje mysl komentuje, co druhý říká, jak mu chce radit. Jak souhlasí či nesouhlasí s tím, co druhý říká. Ale také, když opravdu naslouchám, jaký klid je ve mně a jak najednou víc druhému rozumím.
Taky jsem si všimla, že někdy jde naslouchání samo a je to jako když posloucháte hudbu, takový pocit a takové jemné spojení s druhým člověkem.
Tím, jak jsem začala naslouchat druhým, začala jsem naslouchat i sobě a uvědomila jsem si, jak často jsem ve svých myšlenkách a nejsem u toho, co se děje.

Podělím se o úsměvný krátký dnešní příběh. Zametala jsem v garáži s otevřenými vraty. Šel kolem soused, takový šprýmař, a říká:
„Ahoj, někdo ti zametá garáž!“
Vzhlédla jsem a s údivem jsem si uvědomila, jak přesně to vystihl. Ano, tělo zametalo automaticky garáž a já jsem si lítala ve svých fantaziích. S úsměvem jsem řekla:
„Díky za upozornění, já mu pak poděkuji.“ 🙂

Zdravím a objímám
Dagmar

Radek

33 let
V naší rodině téměř vymizely všechny hádky
(číst více...)

Jana

52 let
Nenáviděla jsem svého otce
(číst více...)

Dagmar

46 let
Konečně mi došlo, jak to je transformační
(číst více...)