Psychologie mysli definuje "úrovně porozumění" jako stupeň, do kterého si uvědomujeme, jakou
roli hraje myšlení v našem životě. Naše úroveň porozumění se například zvyšuje, když se naučíme
rozlišovat mezi podmíněným a původním myšlením.

Naše chápání se zvýší o další stupeň, když dokážeme vnímat své emoce jako zpětnou vazbu, která nás neomylně upozorňuje na kvalitu našeho myšlení. Na vyšší úrovni porozumění jsme také tehdy, když pochopíme souvislost mezi
sebepojetím a nejistotou. Naše porozumění se také zvýší, když si uvědomíme, že máme v sobě přístup k bezpečným, pozitivním pocitům, které nemají nic společného s našimi podmínkami ani s okolnostmi.

Když máme omezenou úroveň porozumění tomu, jak funguje myšlenkový proces, podmíněné myšlenkové návyky se nám zdají reálné. Tyto nejisté myšlenky pak nevyhnutelně vedou k negativním emocím a dysfunkčním vzorcům chování. Na vyšší úrovni porozumění zapojují pozitivní, bezpečné pocity naši vrozenou schopnost moudrosti a sebeúcty - a negativní myšlenky mají menší přitažlivost. Naše momentální úroveň porozumění odpovídá tomu, nakolik si uvědomujeme svůj aktuální stav mysli a jak je utvářen našimi myšlenkami.

V paradigmatu psychologie mysli je protikladem porozumění - a zdrojem negativních stavů mysli - nejistota. Na nízké úrovni porozumění nedokážeme rozlišit mezi tím, co se skutečně děje, a tím, co si o tom myslíme.

Pokud například mladý člověk vyrůstá s hádavými rodiči, kteří si na něm vybíjejí svou špatnou náladu, může se mylně domnívat, že za problémy ostatních lidí může vždy on. Jeho sebepojetí může být založeno na přesvědčení, že on je ten hodný člověk, který druhým lidem vždycky všechno pokazí. Tento myšlenkový návyk je přímou cestou k nejistotě. Může se chovat uzavřeně a cítit se jako nežádoucí osoba. Může být úzkostný a v důsledku své míry úzkosti dělat špatná rozhodnutí.

Pokud však pochopí, že jeho reakce není nic jiného než zvyk, nejistota zmizí. Uvidí souvislost mezi svými myšlenkami a tím, jak se věci v jeho životě zdají být. Duševní zdraví je naše výchozí pozice. Jakmile nejistota vyprchá, automaticky ji nahradí pozitivní pocity, které nás odvrátí od problémů směrem k řešení a růstu. Nejprve si může uvědomit, že není vždy příčinou potíží druhých, Může pak vidět, jak může přispět k životu lidí kolem sebe. Je na cestě k neustálému rozvoji své moudrosti a zralosti.

Není možné nutit lidi, aby změnili způsob svého myšlení a chování. Jediné, co můžeme udělat, je pomoci jim uvědomit si, že mají možnost volby, tím, že jim pomůžeme zvýšit úroveň jejich porozumění. Změna se pak opět stane přirozenější a samovolnou. Neustálé změny jsou poháněny novými poznatky, které přicházejí přirozeně, když nejsme zaseknutí v pevném referenčním rámci.

Dr. Roger Mills je spoluautorem knihy The Wisdom Within (2001), kterou napsal spolu s Elsie Spittleovou. Je to jeden ze zdrojů používaných v Národním centru pro zdroje odolnosti (National Resilience Resource Center) a školeních Realizace zdraví. Již více než 45 let je Dr. Mills uznáván jako klíčový vůdce v oblasti pokračujícího vývoje třech principů a působivé aplikace tohoto slibného přístupu podporujícího odolnost v projektech bydlení v centru města Minneapolis.

„Lidé jsou již zdraví a plnohodnotní. Již mají veškerou moudrost, prospívání a zdravý selský rozum - takový druh sebeúcty, který v sobě potřebují jako zcela přirozený, vrozený stav mysli, aby mohli žít úspěšný a šťastný život.“

„Mnoho lidí si myslí, že duševní zdraví znamená absenci příznaků nebo problémů, že se váš život vrátí alespoň do neutrální polohy, kdy se můžete lépe vyrovnat se stresem nebo ho zvládat. My říkáme, že existuje velmi hluboká moudrost v tom, že všichni v celé oblasti začínají chápat, že mnohem účinnější je pozitivní přístup založený na silných stránkách.“