MOUDROST SE NIKDY NEPTÁ: PROČ?

Marlene je jedna z řečnic našeho květnového Summitu The Listening World. Už jsem měla tu čest ji slyšet jednou online, když byla jako zahraniční host pozvána do Akademie lidského potenciálu, záznam můžeš najít v klubu Porozumění mysli. V psaní článků se obvykle střídáme já a Kat. A i přesto, že se s Marlene neznám, protože nikdy nebyla v Akademii PRO, kde se nám střídají zahraniční mentoři a koučové 3 principů, měla jsem jasno, že článek napíši já. 

Důvodem bylo, že právě tohle je jediné video, které jsem slyšela 4x. Přemýšlím, v čem bylo tak výjimečné… Přesně v tom, že jsem zažila ohromný vhled, když se Marlene a Kat bavily na téma PROČ. A právě tam přišlo velké uvědomění a další indicie moudrosti: MOUDROST SE NIKDY NEPTÁ: PROČ?

Bylo to tak velké, že jsem si tuto pasáž přetáčela pořád zpět. Nemohla jsem uvěřit (chtěla jsem napsat “vlastním uším”, ale nešlo ani tak o uši, jako o vhled, který jsem zahlédla), tedy nemohla jsem uvěřit vlastnímu vhledu.

Naslouchání vhledu vyžaduje prostor. Z toho důvodu vhled často přehlédneme, hltáme informace, které jsou řečené, ne ty “mezi řádky”. Mně se to naštěstí v tomto okamžiku nestalo, velice by mě to mrzelo. Často vhled nazýváme také AHA momentem. Není to informace, kterou slyšíme, ale takový mžik, během kterého nám najednou něco dojde. Proto není podstatné, co se povídá, ale co každému jednomu z nás při tom dojde, docvakne, napadne nás, uvědomíme si, všimneme – x slov, které poukazují stejným směrem, co jako jediné má na náš život skutečný dopad. Z toho důvodu je vhled důležitý pro toho, kdo ho má a přesně proto ho často s takovým úžasem vyprávíme ostatním a pak nám přijde, že jakmile k vhledu přidáme slova, je to, co se snažíme sdělit, takové “suché” –  bez šťávy, kterou jsme my sami v danou chvíli pocítili (v lepším případě je nám jedno, že ostatní nevidí, co vidíme my, protože my jsme ti, pro koho je přesně tento vhled zlomem v životě. Tím, co nám do života vnáší transformaci).

Nedávno jsem ve svém kurzu pro ženy podnikatelky měla v ruce 2 celé velké popsané papíry s rozdíly mezi malou a velkou myslí. Já měla část a ženy mi doplňovaly, co vidí ony. A já psala. Malá je ta naše osobní, velká je inteligence kolem nás a v nás, kterou my rozhodně pod kontrolou nemáme. Ta malá má krásnou vlastnost – vše doplňuje, upravuje, překrucuje, domýšlí si, nafukuje atd. A to je přesně to, proč jí nemůžeme (už z principu) věřit všechno.

Takže když se vrátím k videu, kde se řešilo PROČ, měla jsem vhled: 
Když se ptáme otázku: PROČ? Koho se vlastně ptáme? Už ti asi dochází, kam mířím – naší malé logické mysli. Ona totiž potřebuje za každou cenu něco odpovědět, mít jasno, mít odškrtnuto. Takže i když to ve finále pravdivá odpověď většinou není, mysl musí něco říct, aby byla v pohodě s tím, že něco řekla a že to má čistý stůl. Ona je hlavně ta, která i ty otázky přinese a pak na ně odpovídá. Jen si všimni, jak je to vtipné…

Všichni umíme být “samonasírací” (pardon za ten výraz) – “Mám jet příští týden na výlet. Vezmou mě ti druzí s sebou? Nemám auto, doma mě nikdo nevyzvedne, musím někam dojet. Nechají mě tam přespat? Zvedám sluchátko a nedejbože dostanu odpověď – Hele, já teď nemám čas, zavolám ti (vždyť je to přece až za týden – nevyřčeno nahlas)… Týden je ale dlouhá doba – takže co se děje mezitím? Oni mě určitě nechtějí vzít, určitě mě tam nenechají přespat. No když mě nenechají přespat, tak já si zajistím spaní jinde. O den později – a víš co? Já se nebudu doprošovat, já si rovnou zajistím spaní jinde – a už začnu obvolávat možnosti. Atd. No a co se stane za týden? Zavolají a řeknou, že byli na dovče a no jasně, že s tím počítají… Ach ta naše malá mysl.

No a po takovém týdnu se zeptej na otázku: Proč? Tahle mysl ti nikdy neřekne, že je děsná, protože si za ten týden dokázala tolik fantazírovat a tělo zažívalo malý infarkt, naopak – najde x důvodů, co druhá strana měla udělat jinak.

• naše mysl chce všechno vědět,
• naše mysl nás chrání, aby se nestalo znovu něco, co se nám kdysi stalo,
• naše mysl nepřipustí, že nemá odpověď,
• naše mysl nedovolí, aby nějakou odpověď nedala na stůl,
• naše mysl doplňuje,
• naše mysl si vymýšlí,
• naše mysl plánuje,
• naše mysl má sny,
• naše mysl vzpomíná,
• naše mysl upravuje,
• naše mysl tvoří otázky,
• naše mysl si myslí, že má řešení.

Hledáme odpovědi v naší mysli, protože si myslíme, že tam jsou, avšak synchronicita je ta, která dává našemu životu smysl, nikoli to, co jsme si sami vymysleli a teď chceme, aby se tomu realita přizpůsobila.

Hlava nám do života hází vidle, protože si nedovolí připustit, že nedokáže odpovědět, protože tomu nerozumí. Nestíhá a díky tomu se nedokáže srovnat s tím, že zbytku těla něco dává smysl… Ego no.
A my se právě jí ptáme na otázku PROČ? Jako vážně? 

Je třeba hledat odpovědi jinde, neroztáčet mysl. Naopak, nechat ji sednout, jak písek na dně vody, a probudit tu skutečnou moudrost v nás, paprsky velké Mysli –  více poznat sami sebe, více bádat směrem k našemu nejhlubšímu, neomezenému a nekonečnému potenciálu. A na to existuje lék, který mi přišel na mysl… Letní škola Sebepoznání, kterou vedou skvělé transformativní koučky a mentorky Kat Černá a Káťa Fišerová. Když se pohnou ledy v nás, žádná z našich životních oblastí nezůstane stejná. Jak něco jednou uvidíš, už nikdy to nemůžeš nevidět.